Beton je geniální materiál, to ale není ten hlavní důvod, proč jsem si ho zamilovala. Moje láska k betonu se datuje už od mých studií. Možná jsem divná, ale když cítím vůni čerstvého betonu a k tomu slyším charakteristický zvuk vibrování betonu, mám pocit jako když jsem doma.
První setkání a hned láska na první pohled
Když nepočítám nějaké domácké betonování obrubníků u rodičů na chatě a podobné aktivity, poprvé jsem se setkala s betonem na živo mezi prvním a druhým ročníkem na vysoké. Tenkrát jsme si měli zařídit praxi a já se ocitla na středisku Monolit v jedné středně velké stavební firmě. Jak vyplývá z názvu, toto středisko se zabývalo výstavbou železobetonových konstrukcí litých přímo na stavbě.
Nějakou dobu jsem strávila v kanceláři počítáním výměr z výkresů a pak mě poslali na stavbu, tenkrát to byla tenisová hala. Když se na to dívám s odstupem času dnešníma očima, musela to být celkem legrace: Devatenáctiletá holka se prochází po stavbě a ptá se těch chlapů, jak že se to dělá. Ti samozřejmě vysvětlovali velmi ochotně a já se rychle učila 🙂
Praxe se mi zalíbila a zřejmě to bylo oboustranné, protože jsem dostala nabídku zůstat ve firmě dlouhodobě. Bylo úžasné, že zatímco ostatní moji spolužáci si přivydělávali po supermarketech a rychlých občerstveních, já měla přivýdělek rovnou s praxí v oboru. Naučila jsem se tam spoustu věcí jako například v jednoduchém prográmku navrhovat nasazení bednění, ale hlavně jsem každé léto strávila minimálně měsíc na stavbě, což byla obrovská škola a pro mě zároveň radost.
Diplomka jak jinak než o betonu
Tuto brigádu ve stavební firmě jsem měla až téměř do konce studií, a tak když jsem si měla vybrat, o čem bude moje diplomová práce, volba padla samozřejmě na beton. Zkoumala jsem provádění monolitických železobetonových konstrukcí s ohledem na dobu výstavby a náklady, porovnávala různé varianty mezi sebou a dost mě to bavilo. A protože jsem kromě toho měla navíc úžasnou oporu ve svém odborném konzultantovi, kterého mi dělal můj v té době již bývalý šéf, diplomku dokázaly ocenit i autority nejen ve škole.
Další praxe a život s betonem
V dnešní době se v pozemním stavitelství staví hrubá stavba ze železobetonu až v 90% případech. Když jsem tedy po škole nastoupila do zaměstnání na plný úvazek, beton mě provázel téměř na každé stavbě i když jsem pracovala pro developerskou společnost. Z důvodu mých stavebních začátků je dodnes hrubá stavba, obzvlášť když se staví z betonu, mou nejoblíbenější fází stavby.
Závěrem něco málo teorie
A pro ty, kteří v článku čekali nějakou teorii o betonu, ještě přidávám tyto řádky. Většina lidí asi ví, že beton se míchá z cementu, kameniva a vody. K tomu se pak přidávají různé přísady a příměsi.
Co ale dělá beton geniálním materiálem je jeho spojení s ocelí, čímž vzniká železobeton. Beton má velkou pevnost v tlaku, ale malou v tahu, a proto se do betonu vkládá výztuž, tedy ocel, která má zase vysokou pevnost v tahu. A fungovat to může výborně díky tomu, že oba materiály mají téměř stejnou teplotní roztažnost, takže konstrukce jako celek zůstává soudržná a neporušená.
Železobeton je velmi oblíbený stavební materiál ale nejen pro svou velkou pevnost, a tím pádem nosnost, ale také proto, že při využití technologie monolitického betonu je možné dosáhnout roztodivných tvarů, a to se líbí nejen investorům, ale i architektům.
